Hlava - Srdce - Břicho

Seminář mi přinesl obrovskou životní zkušenost. Zvláštní pohodu, klid, rozvahu, silné prožitky svého vnímání, klid na duši. Najednou vnímám duši s tělem, jako celek. Ráda se vracím k cvičením, které jsme dělali. Využívám rukou k propojení a navázání kontaktu se sebou. Je to báječné a velmi jednoduché.
Pavle, je velmi obtížné to vše popsat. Tolik příjemnýho a pozitivního jsem dlouho neprožila a s velikou pokorou a chutí si to vychutnávám. Byl to báječný víkend s lidmi, kteří mne obohatili o životní sílu a otevřenost. Moc si toho vážím. Děkuji

Ahoj Pavle, v první řadě,děkuju za dotaz, sama bych asi nenapsala.:)
Cítím se víc propojená se svojí současnou rodinou. Neodcházím tolik do samoty-ústraní od nich. Podstatně míň ulítávám z těla nebo do minulosti či jiných světů. Sice mě poslední dobou pohlcuje trochu víc napětí a vztek a někdy nevím co s ním zda ho přijímat nebo vytřásat, a nedokážu se s ním ve správnej čas stáhnout do samoty a mluvit s ním, ale je to tak a navíc teď před Vánoci-je to síla.
Jinak Pavle moc děkuju
pomohlo mi to :)

Díky semináři jsem udělala zas krůček k pochopení sebe, to, že k sebe mám být vnímavější, něžnější, trpělivější. Že se mám přijímat se vším, co ke mě patří, ať je to jakékoliv. Hned po semináři (i v průběhu) se ze mě vylil potok slz, už ale vím, že si své chyby nemám tolik vyčítat, jsem nějak živější, uvolněnější. Děkuji, Pavle.

Dobrý den Pavle,
omlouvám se, že reaguji až tři měsíce po semináři.
Chtěla jsem dříve, ale zjistila jsem, že kdykoli jsem začala přemýšlet o tom, co napíšu, pokaždé to bylo jinak.
Vím, že jsi říkal, že vše bude ještě dobíhat a tak se mi také dělo.
Prošla jsem si tak snad už všemi fázemi od sebelítosti a ublíženosti, přes vztek a obviňování po konečné odpuštění a smíření.
Na semináři jsi mi umožnil lehounce pootevřít srdce a za to ti moc děkuji. Již ho cítím a vnímám kdykoli se přihlásí ať už z radosti, nebo bolesti. Neuvěřitelný pocit je když se zvětšuje.
Díky semináři celkově víc poslouchám své tělo a věřím sobě a své intuici.
Hlavu občas nechám vědomě odpočívat a víc se řídím srdcem. A břicho, i sním se bavím o tom, co nemohu "strávit" a "vypustit"
a co mi dál "leží v žaludku".
Co je pro mne velkým pokrokem, je nechat občas věci plynout, uvolnit se a nechat se nést proudem.
Ne mít vše, včetně sebe, za každou cenu pod kontrolou.
Krásné je žít. Za prožitý seminář děkuji, děkuji, děkuji.

Seminář jsem prožívala v Tebou vytvořeném bezpečí, hodně se očišťovalo a ještě očišťuje. Něco odešlo z hlavy a z břicha, nejvíce se čištění týká mého poztráceného a rozdaného srdce. Stále ještě přicházejí obrazy, slova a situace a mohu žádat a vracet zpět. Pomohl jsi mi otevřít důležitá témata a moc Ti děkuju.

Ahoj Pavle,
po semináři Hlava - Srdce - Břicho si v každodenním životě více uvědomuji:
Hlavu - jako bych objevila poklad, vnímám její rozšířenost a učím se s ní navazovat nově kontakt.
Srdce - vnímám propojení mého srdce a mých rukou a když se mi podaří být v tom vědomě, (což zdaleka není vždy), jde pak práce a vše, co tvořím, opravdu ze srdce. Ukazují se mi situace, kdy jsem svoje srdce poztrácela a darovala a navracím ho zpět ...
Břicho - cítím v břiše celkem klid a když náhodou přijdou nějaké větry, podívám se na svoje zadržované emoce a většinou zjistím, odkud "vítr fouká".
Děkuji za všechno, co se pro mě mohlo stát.

Dva dny jsem měla v sobě vztek a zlost
(tlak kolem žaludku, slabé chvění nohou). Dále následoval pocit klidu a vyrovnanosti (pouze 1 den).
Několikrát jsem měla bolest hlavy, ale úspěch, že jsem si nevzala ibalgin. Použila jsem léčivou promluvu
ke své hlavě. Jsem za to ráda a často myslím, jak mluvit se svým tělem.

Moc díky za tvůj seminář.

Ahoj Pavle,
na závěr semináře jsi nás žádal, abychom po týdnu napsali, co se v našem životě změnilo.
Moje hlava se zklidnila a mnohem méně v noci "šrotuje" a tak se méně budím a už nejsem tolik unavená. Hodně se mi tím ulevilo, protože jsem byla před seminářem ve fyzické krizi.
Když mě hlava vzbudí, připomenu si Tvoje slova a říkám jí (a hlavně sobě), že zase analyzuje minulost, případně budoucnost a celkem rychle si to obě uvědomíme a zase spíme :).

Už se mi asi 3x stalo, že jsem měla bolesti v břiše, které šly až do křečí - když jsem se ptala, jakou má pro mě moje břicho zprávu, našla jsem vždy něco k řešení, něco, co jsem v břiše zadržela a bolest za chvíli odezněla. A takto poznávám, co mě oslabuje mojí sílu - vlastně se teprve učím svoji sílu poznávat, protože ani nevím, jak s ní pracovat a jak ji využívat. Od včerejška cítím bolest v pravé části hrudníku - jako by mi někdo vrazil kudlu do zad, ale to jsem zatím nerozklíčovala. Tak si tu bolest alespoň uvědomuji a jsem s ní.

Co se týče srdce, zatím ho pomalu zkouším otevírat svému muži a dětem - na jednu stranu mi to přináší příjemné pocity, na druhou stranu přichází uvědomění, že jednou odejdou (ať už z tohoto světa nebo k partnerům) a že to bude bolet... a následuje racionální úvaha, jestli není lepší se před tou bolestí ze ochránit... Otevřeně přiznávám, že mám strach a že jsem na vážkách. Ale vím, že čas ukáže a že to budu zkoušet dál :).
Celkově se cítím po semináři lehčeji, cítím větší propojení s lidmi a mám radost ze života. Také vnímám, že mi seminář ukázal nový směr, kterým teď moc ráda půjdu a který je pro moji cestu moc užitečný. Děkuji :).
Tolik moje hlášení v českém jazyce :).
Měj se moc hezky, díky za vše a zase někdy na viděnou :).
Katka

Ahoj Pavle,
po semináři jsem 2 dny byla hodně rozrušena, potom se to už zlepšovalo. To hluboké dýchání velice dobře působí a při začínající bolesti hlavy pomůže. Víc si uvědomuji propojení hlavy, srdce, břicha, jak jsem říkala, že cítím malou nitku, tak nyní je to silnější tok.
Děkuji ti za vedení při semináři a přeji pěkné dny

Cítím, ale chybí mi slova - to je taky jedna ze změn, jež se dějí. Uvědomuju si, jak se něco uvnitř dalo do pohybu. Hlava, srdce a břicho o sobě vědí. Čas od času, třeba když zakopnu, pomáhá mi připomínka, že teď právě nejsem v těle - děkuju za praktický návod, jak se vrátit (jak "málo" stačí - díky sobě, že jsem to přijala). Výraznější tlukot srdce se učím nebrzdit jako něco nemístného (často jsem si ho spojovala s trémou či strachem, jež je třeba potlačit, abych mohla fungovat). Tak nějak se ozývá ve mně: Jó, tak tohle znamená cítit ..., aha a tohle je být v hlavě ..., jo a tohle je břicho ... no tak proč to neřekli dřív? ... Tak tohle ke mně taky patří ... a takhle se to projevuje a poznává ...Tak dlouho jsem žila "bez těla", až jsem zapomněla, jaké to je. Díky za jasnost, jednoduchost a praktičnost.
Díky za tlukot Tvého srdce...

Seminář Hlava-srdce-břicho je šamanská cesta.
Každý jde sám za sebe, dělá své vlastní kroky a zároveň vnímá kroky ostatních, podporuje je a cítí jejich podporu.
Každý jde svým vlastním tempem, blíž svému tělu, blíž sám sobě.
Každý z nás je šaman.
Teď, dva dny po semináři, jsem v těle (tak, jak mi to právě teď jde, ale pořád je to nejblíž za několik posledních životů; o)), cítím své tělo, jsem unavená. I když se pořád ještě bojím svých vlastních reakcí, prožívám emoce a neuhýbám před nimi. Moje hlava a srdce se znají a spolupracují, moje bříško přijímá léčení a všichni společně odkrýváme dobrodružství "jak se promazlit od tvrdosti k jemnosti";o). Hodně odpočívám, sbírám síly a zvykám si na novou sebe.
Každý šaman ví, že žádný krok není poslední, a pozná, kdy je čas se zastavit a kdy přišel správný čas udělat další krok.
A já jsem šaman.

Děkuji sobě, děkuji svým krokům, děkuji svým průvodcům, děkuji "svým" Mistrům, děkuji za tenhle seminář.
V lásce a úctě
Mariana Marie

Po přečtení nabídky semináře jsem neváhala - to je pro mě, oznámilo tělo - a já se přihlásila. Mým hlavním záměrem bylo setkat se s břichem, se kterým nejsem spojená. Ale jak to bývá, že vše je jinak, setkala jsem se hlavně s myslí. V konstelaci jsem pochopila, jak moc ohrožuje mou stabilitu mysl bloumající, jak jsem vůči ní tvrdá až nelítostná, když mě štve. Velkou hodnotu pro mě měla Cesta životem, která mi ukázala, jak jsem byla donedávna vedená, jak málo jsem se rozhodovala sama nejsouc v těle, jak stav oddělenosti od těla vede k odžívání života ne k prožívání. A prožitek těla na konci cesty, spojený s energií vykročit, byl úžasný, spolu s pocitem hrdosti na to, co jsem zvládla, který jsem zažila poprvé v životě. Děkuji!

Ve druhé konstelaci, na konci prvního dne, byla mysl už koncentrovanější a „já“ klidnější-taková proměna! Spojení mysli a srdce jsem si prožila po nějaké době doma, kdy jsem srdce požádala o pomoc mysli v určitém problému a pocítila jsem rozlévající se energii v oblasti hrudníku směrem k hlavě.

Druhý den semináře jsem pociťovala slabší energetický proud oproti dnu prvnímu, přiznám se, že mi to chybělo, chyběla mi i opakovaná konstelace na konci dne. Moc děkuji za Dotazování, kde jsem si uvědomila, jak jsem občas pozorností v duchovních sférách - za jistotu ve svém životě považuji Boží jiskřičku - ale ona musí mít živné pole ve spojení sama se sebou. Jak je důležité mít - aspoň pro mě - vyvážené lidské s duchovním, jak nelze přeskočit fázi ,,práce s lopatou“. Děkuji Katce, která se mnou v dotazování byla, je pro mě doslova svátek setkat se s člověkem vznešeným v prostotě, schopným neokázale pojmenovat důležité věci, s rozvinutou kvalitou srdce a citem pro harmonii.

Ve druhém dnu jsem měla smíšené pocity, protože moje břicho se se mnou moc nebavilo a já cítila lehké zklamání. I když jsem se snažila před seminářem neočekávat, asi to tak nebylo. Občas se mi to stává, že to, co se odehrává na akci Kalyani a Pavla, narazí na vnitřní bariéry a já mám najednou pocit, jakoby se mě dění netýkalo nebo se cítím velmi špatně. Přitom jsem tam dovedena. Občas se proměny odehrávájí se zpožděním - na vědomé úrovni, pravděpodobně se dějí i na úrovni nevědomé. Tady mi chybí zpětná vazba. Uvítala bych setkání Otázek a odpovědí, kde by měl každý několik minut na dotazy - jednou za čas, za úhradu. Ne na vše dostanu odpověď v meditaci, protože se k ní přes nějaký blok nedostanu.

Závěrem moc děkuji Pavle za vše, co se mě na semináři dotklo, oslovilo, bylo proměněno, bude proměněno až přijde správný čas. Děkuji, že mě v pondělí po semináři po třech letech opustilo cosi, co se mě každý rok objevovalo ve snu jako ,,klíště“, každý rok to bylo hlouběji mimo můj dosah, s nejasnou hrozbou. V pondělí to neochotně vylezlo z břicha, já to rozmáčkla a ono se to proměnilo v cosi klidně spočívající.

Milý Pavle,
když chci psát slova - zpětnou vazbu ... nejvíc v sobě cítím slovo - spojování, propojování ... sebe ... do celku ... Propojování jednotlivostí v jeden celek ... A jasné uvidění, co způsobuje přijetí ... i nepřijetí ... svých součástí. Uvědomuji si, jak moc se pro mě - vlastně úplně jednoduše proměnil pohled na mysl, na myšlení ... z roviny, kdy se zlobím na svoji mysl, co to vymýšlí a jdu proti tomu - do roviny přijetí a uznání mysli jako plnohodnotné části mě samotné ... a to je veliká úleva a krása - v podstatě. Teď mi mysl pomáhá velmi, protože zařizuji své vlastní bydlení a tak ji projevuji vděčnost, že pro mě plánuje a organizuje jednotlivé kroky - že je promýšlí-m ... Cítím, jak se spojuje mysl se srdcem a je v tom spojení úcta a velká síla - a je to tolik jiné, než to, co jsem znala ...
Sílu břicha teď vnímám ve velké jemnosti - takové, která je pro mě také nová ... Jemnost v Síle ... Síla v Jemnosti ... Vnímám hloubku jednodlivých uvědomnění ... která přišla na tomto semináři a děkuji, že je to možné, protože tento můj krok je součástí krásné mozaiky celého tohoto roku 2012 - pro mě o cestě k SOBĚ ... Cítím, jak přijímám zodpovědnost sama za sebe, cítím, jak už nenechávám druhé, aby za mě rozhodovali, jak už si uvědomuji, že jsem to Já, kdo je zodpovědný za svůj vlastní Život ... a tak tvořím ... a raduji se ... že můžu jít takhle vědomě a DĚKUJI ze srdce Tobě Pavle za možnost jít takto k Sobě díky tomuto semináři a DĚKUJI Kalyani a Tobě za vše, co nabízíte a co skrze Vás přichází ... Děkuji, Děkuji, Děkuji ... Je to tak veliké ... Tak krásné ... se cítit ... postupně ... CELÁ ....

Děkuji, že jsem v sobě nově objevila úctu a uznání mysli, která mi umožňuje srozumitelně vyjádřit, co cítím, co potřebuji..... Prožívám a užívám si přijetí myšlenky - slova JÁ JSEM. V břiše nově objevuji dělohu.... pobyt v jejím třpytivém prostoru je pro mne léčivý. A to vše objímá srdce.
Děkuji všem, se kterými se na této cestě potkávám....

Při tomto semináři jsem pochopil, že mysl je moje součást a netřeba proti myšlenkám bojovat. Naopak nyní vím, že mysl je užasná a dovede být skvělým pomocníkem v běžném životě. Díky břichu vnímám víc sám sebe, více se cítím být sám sebou, cítím jistotu. Spojení obou částí mi usnadnilo život tím, že se mi lehčeji rozhoduje v běžném životě a jasněji vyhodnucuji myšlenky pokud mne osloví nebo je nechávám jen projít a odeznít.