O přežití (mezi lidmi)

 

Naděje umírá

- střelena do zad.

Kdy už to skončí,

ten vzestup a propad ?

 

Proč se zas otáčím

k popravčí četě ?

Hrdinství ? Odvaha ?

Kulku mi vmete.

 

Rána už zazněla.

První a druhá.

Duše se na kousky,

na střípky trhá.

 

Zase jsem o krok,

ba o dva blíž.

Olovo nemám rád,

nemám rád mříž.

 

Hlavně už vychladly

- a já jdu dál.

Kdo si tu na válku

zas se mnou hrál ?

 

Naděje umírá,

nikdy však neumře.

Naděje přežije

- za války, za bouře.

 

Až zase vystřelí,

a praští mne do týla,

možná, že umřu

- však naděje – PŘEŽÍVÁ.

 

2003


VAŠE ZPĚTNÉ VAZBY







Letní
Rodinné konstelace 
18.08. a 19.08. 
Brno-Soběšice
seminář v přírodě


Poslední zpětná vazba 23.08.





Z MÉ TVORBY

Šel proti proudu
a vyhýbal se davu,
měl svůj směr
a taky svoji hlavu.

Dospěl, dozrál, zestárnul.
Už neláme si hlavu,
jestli být sám v přírodě
nebo v hluku davů.


celý text

Mgr. Pavel Veselý


tel: 777 065 146