Než se probudíš

 

Dívám se do očí -

přikrytých víčky.

Pálí to -

jak v plamenu svíčky.

 

Dívám se do hlubin

tvé hebké duše –

chvíli jsem rytíř,

co v brnění kluše.

 

Chvíli jsem odvážný

a chci ti říct:

Pojď se mnou –

životu vstříc.

 

Víčka se pohnula,

jak na větvi list.

Pryč je má odvaha,

tím jsem si jist.

 

Mihl se stín

nad tvými víčky

a noční motýl –

ztratil se – v plamenu svíčky.

 

2002


VAŠE ZPĚTNÉ VAZBY

11.05.2017 15:19 [1]
Klára
Mám tu jednu ze stejného roku:

Hoří ti tepny, miláčku!
a šíje oddaná...
spi, tvá budu hladit ramena.
Spi, ty nekonečně věřící, že jsme tu jen pro sebe.
Jsme, děťátko...






Výcvik 
Systemických konstelací
09/2019-09/2020


Rodinné konstelace
Brno 10.03.
Chrudim 24.03.

Děti a jejich reakce na rodiče 23.03.
Hradec Králové

Poslední zpětná vazba 17.02.







Z MÉ TVORBY

Jak přesýpací hodiny,
jež odměřují čas,
připadá si duše má,
když pohladí ji Hodinář.

Velmi něžně, láskyplně,
zadívá se do písku,
s obejmutím všech mých činů,
vidí každou bolístku.


celý text

Mgr. Pavel Veselý


tel: 777 065 146